Ritmovi de Suflet Balkan

Lyrics

1. sloka Pamatuju ten den, kdy přijel vlak, srdce mi bušilo víc než obvykle, fakt. Stála jsem tam a nevěděla co říct, stačil jeden pohled – a svět se začal měnit víc. Vystoupil jsi, jak by se nic nedělo, a přitom mně se všechno uvnitř rozhořelo. První úsměv, první ticho mezi námi, a já už tehdy tušila, že nejsi jen někdo cizí. Před refrén - A tak jsme my… dva ztracený světy, co se našly v jednom okamžiku, jedný větě. Smáli jsme se, padali na kolena, milovali se i když bolelo ramena. A i když nás čas zkoušel tisíckrát, jsme pořád tady… pořád my dva. Refrén- Oj, lasho man, mange dukh man, vaj andre jekh jiv, čhaj te džan, tuke kamav, tuke sasti, cigani plan, andre bari than, tu san mro rat. Chave manu, thaj tuke sastipe, vel te phenel, me phendav, kerdo, Oj, berša, rodelipe, hasardipe, tuke si mro them, tu si mro jekh 2. sloka- Začátky byly lehký, ruce v dlaních, nekonečný noci, sny o zítřcích, přáních. Slova „navždy“ zněla tak přirozeně, a já ti věřila úplně, bezbranně, poctivě. Pak přišly dny, co nebyly jak z filmu, slzy do polštáře, ticho v jiným rytmu. Hádky, křik, odchody bez rozloučení, a přesto jsme se vraceli – zas a znovu k sobě, bez řešení. Refrén- A tak jsme my… přes chyby a strach, přes bolavý slova, co zůstaly v nás. Drželi jsme se, i když ruce klouzaly, i když jsme nevěděli, jestli to zvládáme dál. Protože láska není jen smích a klid, je to zůstat… když je důvod odejít. 3. sloka- Viděla jsem tě silnýho i zlomenýho, a ty mě, když jsem byla na dně svýho ticha nejhlubšího. Někdy jsme byli proti sobě, jindy celý svět byl jen o tobě a o mně. Rok utekl jak jeden nádech, výdech, tolik vzpomínek se nevejde do jedněch vět. Přežili jsme víc, než si kdo myslel, a pořád tu stojíme – i když to někdy pálí a bolí. Bridge- Možná nejsme dokonalí, možná se někdy ztrácíme. Ale pokaždý, když se podívám do tvých očí, vím, proč tu zůstávám… proč tě miluju dál. Refrén – Protože jsme my… od prvního vlaku až sem, od nesmělýho „ahoj“ po dnešní den. Roční výročí, ale příběh nekončí, jen se píše dál, i když občas zabolí. A jestli se mě zeptáš, co chci říct dneska já? Že i přes všechno… jsi moje doma. Outro Ať nás čeká cokoliv, dobrý i zlý, ten první pohled ve mně navždy zní. Tohle je náš příběh, pravdivej, syrovej, náš… a já ho chci psát dál – jen s tebou, ne s někým jiným.