Lyrics

Za mostem v úzké ulici
je krámek z dálky vonící,
meduňkou, rdesnem, skořicí,
ale hlavně, ach jo.

Léta snad z úcty k tradici
kupuji celou krabici
a přes ní i papír balící
cítím, že řekneš.

Ach jó,
ty jsi má, levandulová,
úplně levandulová,
famózně levandulová,
á,á, levandulová.
Ne vždycky vařím dobroty.
To už jsem zažil. A občas mívám teploty
a nekapu ti do noty,
často vzdychám, ach jo.

Sotva však cinkneš za vraty,
otevřu, koukám, no a ty
upadáš vesměs v záchvaty
a vždycky voláš:

Ach jo,
ty jsi má, levandulová,
famózně levandulová,
úplně levandulová,
á,á, levandulová.

Už dobrých pětadvacet let
si honem běžíš přivonět
a dřív, než začneš vyprávět
cos viděl, šeptáš.
Ach jo.

Mívám chuť žárlit na ten květ,
to všechno znáš už nazpaměť,
ať uschlé lístky vezme čert,
šeptáš i bez nich, ach jo.

Ty jsi má, levandulová
famózně levandulová,
úplně levandulová,
á,á, levandulová.