Lyrics

První je zrození, pak učíš se žít.

poznáváš, jak na světě být.

poprvé doma, pak učí tě jít

být sám sebou, přemýšlet, snít.



Krásu má pravda a kouzla má lež

doteky touhy, biješ se v čest.

narostou křídla konec je hrám.

dětství tě opustí a dál jdeš už sám.


hmmmmmmmmmmmmm


Hledáš sám sebe, pak najednou dva.

Láska je krásná jak ledová kra.

jednou to pochopíš, co je to mít

jak dávat a brát a společně žít.



Přichází světlo a nádherné dny.

Podvakrát zázrak, žiješ své sny.

světlo a tma, den vystřídá noc.

Pro slzy není ten pocit nic moc.



Zůstal jsi sám, přes propast most.

Zahodíš výčitky a nakonec zlost.

Když už pak cítíš se líp

odejde táta tvůj do nebe žít….

ááááááááááááá



Slzy oschnou a méně to bolí

když o tebe zase láska stojí

tak otevřeš oči, dlaně i duši.

A srdce zase rychle ti buší.



Do té hry osudu sám sebe dáš

před světem lásku svou přísaháš.

A když zrodí se zázrak potřetí

to nejvíc je být tady pro děti.



Den za dnem a měsíce jdou

jak mraky letí oblohou
s láskou dáváš, všechno co máš

životní sílu i vlastní svůj čas.



A i když únavou klopýtáš,

na stárnutí prostě nemáš čas.

žiješ tady a teď a na plný plyn

lásky tvé dvě dcerky a syn.



Ale když máš chvíli jen pro sebe

zastavíš a pozdravíš tátu do nebe.

Táto, jak moc měl jsem tě rád!

Teď snažím se tu lásku dětem svým dát.

hmmmmmmmmmmmmmmm



Vzpomínka pohladí a zahřeje.

dál dopředu tě žene tvá naděje

Že jednou až přijde čas vzpomínek

Řeknou jen: To byl náš tatínek.

hmmmmmmmmmmmmmm