Lyrics

Oheň v krbu praská – pár polen přihodí
oheň to je láska – on se sním rozloučí.
Ve vteřině poznání – křikne jen odpusť mi
a po krátkém zaváhání – skočí do té tmy.

Ohni vrátí sám sebe – papír se žárem zkroutí
z plamenů zlaté nebe – na něho se zhroutí.
Už zasedá tribunál – on se mu zpovídá
a slzy v očích má – přesto se ale usmívá.

Svého otce v ohni vidí – v šatě modrech plamínků
a trochu se asi stydí – že ničí tu vzpomínku.
Vzpomínku na minulost – co měla být přítomností
křičí dost, tak už dost – slova však propast nepřemostí.

Óoo, zříká se vás – zříká se tajemné síly
a chvěje se mu hlas – zříká se vlastní víry.
A jen ty ohni víš – kdy mu tu bolest dáš
že v té bolesti zkameníš – stejně jako jeho čas.

I když to bude jen pár vteřin – potřebuje objetí
jinak tu bolest nevydrží – a duše mu odletí.
Uposlechne křiku orlů – co na něj volaj z hor
podvolí se hlasu klíčů – a vykročí až za obzor.

Recitace: Já vím, že vám ublížil. Přesto vás ale prosím o odpuštění pro jeho duši, protože i on v této chvíli odpouští všem svým hříšníkům.

Už za chvíli vstoupí – do paláce bolesti
a až se z něho vrátí – vydá se za štěstím.
Vydá se dívko za tebou – snad ještě budeš chtít
půjde dál s ozvěnou – že pro tebe chce žít.

Ty v ohni dívko asi nevidíš – to co v něm vidí on
ty asi vůbec netušíš – jak hrozný je to zlom.
Pro tebe on svoji víru – do propasti odhodil
snad mu dáš novou sílu – síly aby znovu žil.

Ohni vrací sám sebe – papír se žárem zkroutí
z plamenů zlaté nebe – na něho se hroutí.
Naslouchá teď křiku orlů – co na něj volaj z hor
ale sadu zlatech klíčů – odhazuje za obzor.

Óoo, jen ty ohni víš …