Klid v náručí lva

Текст песни

Sloka 1) Byl čas, kdy ticho pálilo jak mráz a mezi vámi stála skleněná zeď. Chtěl tě chránit, chtěl jenom vás, A snažil se zachránit celý váš svět. V očích jsi měla svobodu i strach, On však v dlani držel příliš těžký klíč. Musel zpomalit a ztišit své lásky hlad a nechat staré stíny do tmy odejít. (Předrefrén) Změnil krok a našel pevnou zem, už neprosil, jen stál a dýchal klid. Čekal v tichu, až přijde jednou den, kdy sama budeš chtít mu otevřít. (Refrén) Protože láska není bouře, co láme křídla, je to tichý oheň, co hřeje v zimní tmě. Má v sobě sílu lva, co nehlídá tvá křídla, jen stojí pevně, když se zem pod tebou chvěje. Všechny ty obavy i cesta plná trpělivosti Vás dovedly až sem, kde končí samota. Teď dýcháš v jeho náruči a sníte s jistotou, že tohle je ten přístav na zbytek života. (Sloka 2) Pamatuješ na první nesmělý dotek v šeru, na jiskry v očích u ohně pod hvězdami. Jak jsi mu řekla, že máš strach z toho směru, aby ti nebylo smutno, když zůstanete sami. Bylo to křehké jako ranní jinovatka, každý váš krok měl ale váhu zlata. Už nebyla potřeba žádná velká slova, jen vědět, že se vždycky vrací znova. (Předrefrén) Zůstala víra, která nepálí, jen svítí, a naděje, co dozrála jak dobré víno. Dnes už se nebojíš spočinout v jeho dlaních, všechno, co bolelo, už dávno pominulo. (Refrén) Protože láska není bouře, co láme křídla, je to tichý oheň, co hřeje v zimní tmě. Má v sobě sílu lva, co nehlídá tvá křídla, jen stojí pevně, když se zem pod tebou chvěje. Všechny ty obavy i cesta plná trpělivosti Vás dovedly až sem, kde končí samota. Teď dýcháš v jeho náruči a sníte s jistotou, že tohle je ten přístav na zbytek života. (Bridge / Most) Když v noci bloudíš v únavě a snech, Jeho klidný dech ti hlídá každý nádech. Už nejsi na ten těžký svět tady sama, máš v něm skálu, o kterou se opřeš. Vůně domova, smích dětí kolem stolu, všechno to úsilí se proměnilo v nás. Zvládli jste cestu, teď kráčíte už spolu, a před vámi je ten nejkrásnější čas. (Závěrečný refrén) Tahle láska není bouře, co láme křídla, je to váš tichý oheň, co hřeje v zimní tmě. Má v sobě sílu lva a oddanost, co trvá, a v očích radost z toho, že patříte k sobě. Všechny ty obavy i cesta plná trpělivosti Vás dovedly až sem, kde vládne jistota. Spíš v jeho náruči a on ti tiše šeptá, že tohle je váš domov na zbytek života. (Outro) Jen dýchej klidně... Jsem tady. Jsme doma.